Pořízení silničního vozidla

Pořízení silničního vozidla je životní událost, jejíž průběh se u občanů může lišit případ od případu. Proměnné jako původ, technický stav vozidla, způsob financování koupě, předcházející majitel atd., mohou zásadním způsobem ovlivnit průchod a vyřízení životní události.

Pod životní událostí Pořízení silničního vozidla se rozumí koupě osobního automobilu, motocyklu, autobusu, nákladního automobilu, vozidla zvláštního určení a speciálního vozidla, přípojného vozidla nebo ostatních silničních vozidel a jejich zápis či přepis/přeregistrace v rámci Registru silničních vozidel (RSV), nebo registru sportovních vozidel.


...

I takto, na první pohled všední věc, jako je pořízení vozidla má svá úskalí, která občanům velmi znepříjemňují bezproblémové a rychlé vyřízení této životní události.

Vadí mi, že stát obtěžuje oba, jak kupujícího, tak prodejce. I když vím, že je to možné řešit s plnou mocí, tak to není ideální, protože pokud toho člověka neznáš, tak je těžké se na toho člověka spolehnout, což mě staví do situace, že nemám jinou možnost, než tam s ním jít osobně. A to zatěžuje oba, jak prodávajícího, tak kupujícího.“ (žena, 30, Praha)

V rámci výzkumu životní události pořízení silničního vozidla se tým PMA 3 zaměřil především na analýzu legislativy. Dále pak na pohled občanů, podnikatelů v oblasti autoslužeb, vedoucích oddělení a úředníků na úřadech obcí s rozšířenou působností na průchod službami. Díky ochotě úředníků proběhlo také stínování práce úředníků na přepážkách.

Na základě výzkumu a rozhovorů s občany vyplývá, že by tuto životní událost ve vztahu s úřady chtěli řešit:

·     jasně,

·     snadno,

·     levně.

Výzkum poukázal na několik problémů a slabých míst ve službách veřejné správy, které mohou průchod životní události občanovi velice zkomplikovat. Největším rizikem je jednoznačně neuskutečnění přepisu vozidla na kupujícího po uzavření kupní smlouvy. Pokud kupující, který má plnou moc od prodávajícího, přepis nakonec nerealizuje, prodávající se může dostat do nepříjemností, protože dle údajů v RSV je zodpovědný za vozidlo, které reálně již nevlastní. Částečná elektronizace zápisu změny vlastníka vozidla přes Portál občana by mohla pomoci tento problém vyřešit. Nemožnost vyřídit přepis přes víkend je také důvodem, proč mnoho přepisů probíhá na základě plné moci.

V zahraničí některé služby RSV poskytují pošty (především přepis/zápis vozidel a vydávání vývozních značek). Bylo by zajímavé zabývat se dále například tím, zda by podobné služby v odpovídající kvalitě mohl poskytovat systém Czech POINT. Důležitým tématem je také další propojování registrů. Jde především o registr povinného ručení (ve správě České kanceláře pojistitelů) a RSV, aby občané nemuseli nosit zelenou kartu na úřad.

Dále jde o hlubší propojení RSV a registrů osob a obyvatel, které jsou klíčové pro elektronizaci technických průkazů. Tyto a další možnosti je potřeba ve spolupráci s gestorem a dalšími zúčastněnými stranami důsledně prodiskutovat a vyhodnotit ty, které bude možné dále rozpracovat a v ideálním případě také realizovat.